Turistika

Geopark Krajina břidlice

… kde bije srdce z břidlice…

Pojďte s námi do krajiny s oblými zelenými pastvinami, hlubokými dolinami vyřezanými starými řekami a potoky, krajiny výběžků lesů a osamělých skupin stromů v kopcích skrývajících staré lomy a doly. Navštivte scenérie zelených zákoutí střídající šedivě stříbřité haldy břidlic, výchozy skal porostlé modříny, borovicemi, břízami a barevně rozmanitou květenou.

V dolinách i na kopcích této končiny se blýskají hladiny jezírek zatopených lomů mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Jednou z největších zvláštností této krajiny je tajemství země. Hlubinné břidlicové doly – lidské stavby, které vznikaly po dobu několika staletí. Putujte s námi za obdivuhodnými výtvory našich předků, památnými hornickými stavbami, městskou a venkovskou architekturou, zámky, zříceninami hradů a doposud zachovalými technickými památkami.Pojďte sportovat, či jen tak relaxovat. V tomto dlouho opomíjeném kraji je dostatek příležitostí i místa pro klidný pobyt, pro váš volný čas

Krajina břidlice

Srdce Technotrasy je symbol

Proč se vydat po Technotrase?

Technotrasa propojuje místa, na nichž vás čekají nezapomenutelné zážitky připomínající technickou a řemeslnou vyspělost severní Moravy a Slezska.

Ukáže vám neopakovatelný genius loci technických památek i míst, která průmyslem stále žijí.

Seznámí vás s příběhy lidí, jejichž pracovité ruce po staletí přetvářejí suroviny na energii a ušlechtilou krásu.

Zapojí všechny vaše smysly. Uslyšíte klokotání, řinčení, bouchání, hukot… Ucítíte vůni i zápach, horko i chlad. Dotknete se surovin i nástrojů. Ochutnáte sladké, hořké i něco, co má říz. Uvidíte obdivuhodné i dechberoucí.

Naučí vás řemeslu – přiložíte ruku k dílu.

Technotrasa – Surová krása

Zřícenina hradu Vikštejn

Vikštejn (něm. Wiegstein) je zřícenina hradu ze 13. století nedaleko místní části Vítkova – Podhradí. V 15. století byl hrad dobyt Matyášem Korvínem a pobořen. Později jej však získali noví majitelé a nechali jej opravit. Za třicetileté války byl ale znovu poškozen při vpádech Dánů a Švédů a v 17. století jej do povětří vyhodilo císařské vojsko. Byl znovu opraven a v 18. století definitivně opuštěn.

Adresa: Obec Podhradí, 749 01 Vítkov
GPS:49,804753 17,773368

Imaginárium břidlice

Miniexpozice se nachází v objektu rekreačního střediska Bílá Holubice v Mokřinkách. Zabývá se historií dobývání břidlic v lokalitě Zálužné. Imaginárium zprostředkovává neobvyklou podívanou prostřednictvím velkoplošných fotografií, videí
a originálních zvuků z bývalé těžby břidlice.

Otevírací doba: Od 1. dubna do 30. září každý den od 09:00 do 18:00 hod.

WEB: http://www.jezernidul.cz

Muzeum břidlice

Muzeum břidlice, založené v roce 1996, je svým charakterem na našem území ojedinělé. Sídlí v budově bývalého barokního mlýna z 1. pol. 18. st., která dnes patří mezi památkově chráněné stavby. Muzeum mapuje nejen zajímavou, více jak 700letou historii města, ale především se zaměřuje na vznik, zpracování a využití břidlice, která je pro naši oblast charakteristická. Mezi nejzajímavější exponáty paří geologické ukázky, krytina, nástroje pro zpracování, ale i břidlicové hodiny, břidlicové školní tabulky a pisátka, nebo fosílie rostlin a zvířat. Na muzeum navazuje břidlicová stezka Krajiny břidlice mapující doly a krajinné změny, způsobené těžbou břidlice v naší oblasti a svým zaměřením tvoří s muzeem komplexní a zajímavý celek.

Břidlice se stala fenoménem této oblasti a k našemu městu i okolí neodmyslitelně patři. V roce 2013 prošlo muzeum kompletní rekonstrukcí – přibyly nové panely, na kterých každý návštěvník najde mnoho zajímavého nejen o břidlici, ale také např. informace o oblíbených zkamenělinách, zpřístupněno bylo i nižší patro, kde je instalována expozice užití břidlice v běžném životě. Návštěvníci si mohou prohlédnout břidlicový důl „zevnitř“ a to díky krátkému dokumentu, který můžete přímo v prostorách muzea zhlédnout. Každá prohlídka je doplněna poutavým vyprávěním průvodců, kteří jej přizpůsobí podle požadavků návštěvníků. Muzeum zahrnuje i zahradní expozici s umělou ukázkou štoly, kaligrafickou dílnou pod širým nebem, břidlicový hudební nástroj „břidlofon“ a ukázky flory, identické s přirozeným prostředím v okolí. Případní zájemci si ve štípárně mohou zkusit vyštípat např. břidlicové srdíčko. Pokud se vám to však nepodaří, nemusíte si zoufat, břidlicové srdíčko vyštípané odborníkem máme k dispozici v prodejním obchůdku spolu s bohatým propagačním materiálem. Aktuální a podrobnější informace najdete na www.krajinabridlice.cz. Muzeum břidlice je partnerem projektu Technotrasa.

Středisko volného času | » Muzeum břidlice

Kružberská přehrada

Vodárenská nádrž na řece Moravici u Kružberka byla vybudována v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí řeky Odry. Původní záměr převážně energetického využití průtoku Moravice byl přes úvahu o nalepšení průtoku pro zásobení ostravského průmyslu vodou s ohledem na rostoucí potřeby pitné vody změněn na využití pro vodárenské účely. Kromě hlavního účelu – zásobování surovou pitnou vodou – nádrž současně nalepšuje nízké průtoky a snižuje povodňové průtoky v Moravici pod nádrží a umožňuje využité vodní energie. Betonová tížní hráz vysoká 32,6 m je založena do skalního podloží. Součástí vodního díla i je zemní sypaná hráz o výšce 19,6 m na pravostranném přítoku Lobník, sloužící k zachycení splavenin. V povodí nádrže jsou z důvodu zachování vhodné jakosti vody stanovena pásma hygienické ochrany (zákaz koupání). K vodní nádrži si můžete udělat pěkný výlet pěšky (červená značená trasa) nebo na kolech (cyklotrasa č. 551, 503). Přehrada se také proslavila TV seriálem Velké sedlo.Ve vodě přehradní nádrže není umožněno koupání a provozování vodních sportů, ale není tu možné chytat ryby. Je to však možné v přilehlé nádrži Lobník. Východním směrem od přehradní hráze jsou skalní útvary, využívané horolezci jako cvičné stěny.

Radisko-kružberský hrad

Pozůstatky nevelkého hradu se nacházejí v lese asi 1,2 km jzz. od centra obce s kostelem, na hraně výrazného skaliska nad levým břehem řeky Moravice, asi 400 m východně od hráze přehrady Kružberk. Hrad zaujímá závěr prudce klesajícího severojižního hřebene a zároveň hranu výrazné, tzv. Hlavní skály, která je známá především horolezcům. Závěr klesajícího hřebene byl před hradem přerušen do skály vylámaným příkopem, čímž byla vymezena plocha vlastního hradu. Příkop má šířku asi 10 m a hloubku něco kolem 3–4 m. Vnější strana příkopu však převyšuje dno až o celých 8 m. Z této strany byl hrad však také zajištěn  (viz.  text  níže).  Příkop je dnes využíván jako úvoz lesní cesty. Na východní straně přechází příkop brzo v prudký skalnatý sráz, na západní straně příkop obloukovitě přecházel ve strmou skalnatou rokli. Na severozápadní straně, jediné, ze které mohl být hrad ohrožen, se nad příkopem vypínala asi 40 m dlouhá kamenná hradba, po níž se dochovala výrazná terénní suťovitá vlna a jediný zřetelnější úsek zdiva (asi 3 m dlouhý a 1 vysoký). Pokud bylo zdivo kladeno na maltu, je ta již dávno vyplavena. Šíře hradby je odhadována na 1,9  m. Tato hradba směrem na jih velmi prudce klesala. Na nejméně ohrožené východní a jižní straně byl hrad obehnán patrně jen dřevohliněnou hradbou. Ohrazená plocha hradu tak ve výsledku zabírala asi trojúhelnou plochu cca 40 m na šířku a 50–60 m na délku se zaobleným severním čelem. Zde, na nejohroženějším místě, se patrně nacházela vysoká hradba či strážní obranná věž. Terén však nedává na tuto otázku jasnou odpověď. Ani o zbylé vnitřní zástavbě není možno s jistotou říci nic určitého. Ve střední části hradu se nachází výraznější prohlubeň, která snad může být pozůstatkem nějakého objektu. Vstup do hradu byl veden od severozápadu, přes dřevěný most, který překonával zmíněnou rokli a ústil do brány v dolní třetině oblouku hradby. Nástupní plošina na most je v terénu doposud zřejmá.
Na severu, asi 60 m severně od hradu a o takřka 25 m výše, odkud byl hrad velmi 
převyšován stoupajícím hřebenem, byla vybudována předsunutá pozice, která měla hrad buďto chránit nebo byla vybudována obléhateli.
Její rozměry jsou cca 22 x 15 m a od západu i východu je chráněna strmými svahy. Jen k severu pokračuje stoupající terén ve formě úzkého hřebene. Na straně ke hradu se na obvodě nachází zbytek nasucho kladeného zdiva a kamení, které nesou stopy požáru. Přesný účel výstavby této předsunuté pozice asi zůstane na věky zatajen.
Hrad plnil strážní funkci nad obchodní stezkou. V době následujících vnitřních nepokojů a husitských válek hrad patrně zaniká.