Vikštejn (něm. Wiegstein) je zřícenina hradu ze 13. století nedaleko místní části Vítkova – Podhradí. V 15. století byl hrad dobyt Matyášem Korvínem a pobořen. Později jej však získali noví majitelé a nechali jej opravit. Za třicetileté války byl ale znovu poškozen při vpádech Dánů a Švédů a v 17. století jej do povětří vyhodilo císařské vojsko. Byl znovu opraven a v 18. století definitivně opuštěn.
Adresa: Obec Podhradí, 749 01 Vítkov
GPS:49,804753 17,773368
Expozice k historii dobývání pokrývačské břidlice v údolí řeky Moravice, Mkřínkách a Zálužné.
Expozice vás zavede do světa pokrývačské břidlice a to jak po stránce obrazové (velkoplošné fotografie a kompozice), tak po stránce zvukové v mini instalaci dolu Petr (záznamy zvukových nahrávek vzniklých při těžbě a zpracování břidlice).
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/imaginarium-bridlice
Vodárenská nádrž na řece Moravici u Kružberka byla vybudována v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí řeky Odry. Původní záměr převážně energetického využití průtoku Moravice byl přes úvahu o nalepšení průtoku pro zásobení ostravského průmyslu vodou s ohledem na rostoucí potřeby pitné vody změněn na využití pro vodárenské účely. Kromě hlavního účelu – zásobování surovou pitnou vodou – nádrž současně nalepšuje nízké průtoky a snižuje povodňové průtoky v Moravici pod nádrží a umožňuje využité vodní energie. Betonová tížní hráz vysoká 32,6 m je založena do skalního podloží. Součástí vodního díla i je zemní sypaná hráz o výšce 19,6 m na pravostranném přítoku Lobník, sloužící k zachycení splavenin. V povodí nádrže jsou z důvodu zachování vhodné jakosti vody stanovena pásma hygienické ochrany (zákaz koupání). K vodní nádrži si můžete udělat pěkný výlet pěšky (červená značená trasa) nebo na kolech (cyklotrasa č. 551, 503). Přehrada se také proslavila TV seriálem Velké sedlo.Ve vodě přehradní nádrže není umožněno koupání a provozování vodních sportů, ale není tu možné chytat ryby. Je to však možné v přilehlé nádrži Lobník. Východním směrem od přehradní hráze jsou skalní útvary, využívané horolezci jako cvičné stěny.
Pozůstatky nevelkého hradu se nacházejí v lese asi 1,2 km jzz. od centra obce s kostelem, na hraně výrazného skaliska nad levým břehem řeky Moravice, asi 400 m východně od hráze přehrady Kružberk. Hrad zaujímá závěr prudce klesajícího severojižního hřebene a zároveň hranu výrazné, tzv. Hlavní skály, která je známá především horolezcům. Závěr klesajícího hřebene byl před hradem přerušen do skály vylámaným příkopem, čímž byla vymezena plocha vlastního hradu. Příkop má šířku asi 10 m a hloubku něco kolem 3–4 m. Vnější strana příkopu však převyšuje dno až o celých 8 m. Z této strany byl hrad však také zajištěn (viz. text níže). Příkop je dnes využíván jako úvoz lesní cesty. Na východní straně přechází příkop brzo v prudký skalnatý sráz, na západní straně příkop obloukovitě přecházel ve strmou skalnatou rokli. Na severozápadní straně, jediné, ze které mohl být hrad ohrožen, se nad příkopem vypínala asi 40 m dlouhá kamenná hradba, po níž se dochovala výrazná terénní suťovitá vlna a jediný zřetelnější úsek zdiva (asi 3 m dlouhý a 1 vysoký). Pokud bylo zdivo kladeno na maltu, je ta již dávno vyplavena. Šíře hradby je odhadována na 1,9 m. Tato hradba směrem na jih velmi prudce klesala. Na nejméně ohrožené východní a jižní straně byl hrad obehnán patrně jen dřevohliněnou hradbou. Ohrazená plocha hradu tak ve výsledku zabírala asi trojúhelnou plochu cca 40 m na šířku a 50–60 m na délku se zaobleným severním čelem. Zde, na nejohroženějším místě, se patrně nacházela vysoká hradba či strážní obranná věž. Terén však nedává na tuto otázku jasnou odpověď. Ani o zbylé vnitřní zástavbě není možno s jistotou říci nic určitého. Ve střední části hradu se nachází výraznější prohlubeň, která snad může být pozůstatkem nějakého objektu. Vstup do hradu byl veden od severozápadu, přes dřevěný most, který překonával zmíněnou rokli a ústil do brány v dolní třetině oblouku hradby. Nástupní plošina na most je v terénu doposud zřejmá.
Na severu, asi 60 m severně od hradu a o takřka 25 m výše, odkud byl hrad velmi
převyšován stoupajícím hřebenem, byla vybudována předsunutá pozice, která měla hrad buďto chránit nebo byla vybudována obléhateli.
Její rozměry jsou cca 22 x 15 m a od západu i východu je chráněna strmými svahy. Jen k severu pokračuje stoupající terén ve formě úzkého hřebene. Na straně ke hradu se na obvodě nachází zbytek nasucho kladeného zdiva a kamení, které nesou stopy požáru. Přesný účel výstavby této předsunuté pozice asi zůstane na věky zatajen.
Hrad plnil strážní funkci nad obchodní stezkou. V době následujících vnitřních nepokojů a husitských válek hrad patrně zaniká.